Sakura Trick NEW

Fikané yuri podtóny zachytíte svým radarem v bederní oblasti v anime seriálech často. Většinou jde o vtípky či nějaké ty roztomilé erupce krve z nosu. Prostě klasika. Sakura Trick došlápne minimálně na první metu a neoperuje tak pouze v teoretické rovině, ale jde rovnou k jádru pudla. Něžně, ale přeci. Pusinkuje se tu totiž jako o závod.

Haruka a Yuu jsou nejlepší kamarádky a teď spolu jako nerozlučná dvojka nastupují na Misato střední školu. Samozřejmě první zádrhel, který se rovná Ebola epidemii, začne hned první den. Holky jsou sice ve stejné třídě, ale sedí na opačném konci. Já vím no, toto je slabší katastrofa i v kontextu tohoto žánru. Druhou pohromou pak je, že hned při vítání do nového školního roku, je studentům oznámeno, že za tři roky škola zavře svoje brány. Tento Damoklův meč tam pak nad studentkami levituje po dobu celé sezony, ale upřímně jsem tak úplně nepochopil, v čem je problém. Zasedací pořádek je rozhodně v mých očích strašidelnější.

No každopádně možná je to novým prostředím nebo erupcemi na Slunci, ale Haruka a Yuu se rozhodnou, že zkusí něco, co by s ostatními spolužačkami nedělaly. A bez dlouhého otálení se rozhodnout pro pusinkovací aktivitu. Takže je vám jasné, že náplň většiny epizod je o tom, že holky se snaží před okolím udržet svůj nový koníček v utajení. Díky tomu tady máme nezbytné napětí a samozřejmě z toho i plynoucí komediální situace, kdy je někdo skoro přistihne při činu a holčiny se to snaží nenápadně, hlavně nenápadně, uhrát do autu.

Yuu Sonoda: School is for studying! It’s not a place for kissing!

Naprosto chápu, že mnohým by toto stačilo k tomu, aby seriálu dali nálepku kultovní záležitost a ke štěstí by nic víc nepotřebovali. A jsem 100% na stejné vlně, že je super mít seriál, který nechodí jen kolem horké kaše. Je zábavné sledovat vztah dvou holčin, které mají nulové romantické zkušenosti, vše je pro ně nové a často nechápou, co sami cítí. A člověk jim prostě drží palce. Ale je trošku smutné, že i přes rozšířené fan service má vlastně problém člověk najít anime, kde by se holky prostě romanticky držely za ruce a vlepily si v přítmí rozkvetlé sakury hubana. Paradoxně opravdu musíte i pro takové nevinné momentky zapátrat ve vodách hentai.

Bohužel zde přichází i první zádrhel. Epizody jsou dělené na dvě části, kdy každá představuje nějaký mini příběh. Bohužel toto dělení postrádá lehce smysl, protože zde se vše točí okolo postav. Dějově je totiž seriál extrémně chudý a to i v tomto žánru, kde neočekáváte epické epopeje. Většinou je o tom, že buď Haruka nebo zrovna Yuu se chce prostě pusinkovat víc a druhé se nenažhavila lýtka na dostatečnou provozní teplotu. Bohužel krom pusinek toho holky řeší povážlivě málo a to i ohledně jejich vztahu. Jsou tu momentky věnované budoucnosti apod., ale jinak se vše tak maximálně škrábneme po povrchu. Čekal jsem opravdu v tomto ohledu více a je to asi moje největší výtka.

To neznamená, že nějaký psychologický vývoj tu není. Haruka je trošku žárlivější, takže nemile nese, když Yuu věnuje svůj čas ostatním spolužačkám. Naštěstí žárlí jen v takové normální míře. Od začátku je jasné, že štěstí Yuu je pro ni vším. Plusem je, že zas má slušnou imaginaci, takže si užijeme nějaké ty prasárničkové představy, co jí pobíhají hlavou. Yuu zas naopak není zaláskovaná 100% až po uši. Ale spíš to je tak, že si nedokáže přiznat sama sobě, co vlastně pro ní Haruka znamená. Tím pádem je zřejmé, že největší osobní vývoj si užijeme u Yuu, která postupně začne dávat najevo, co cítí mnohem příměji a bez odboček.

Haruka Takayama: If you’re not going to sit on my lap, I don’t want to go home with you!

Zpětně když si na to vzpomenu, tak ruku na srdce… v podstatě netuším, co se v těch epizodách vlastně dělo. Mnohé mají extrémně pomalé tempo (a to i na mě). Interakce s ostatními postavami je občas docela vtipná, ale častěji jen roztomilá. Skoro v žádné oblasti se nejde do hloubky. Seriál nám představuje další potenciální párečky, ale tam už k tomu přistupuje stejně, jako jsme zvyklí z jiných seriálů. Tedy stylem nahození udice a pak kde nic, tu nic. Což je docela škoda, protože si užijeme v seriálu hodně roztomilých momentů, které se odehrají bez naší hlavní dvojky. Jen bohužel se nenašel z prapodivného důvodu čas a prostor, abychom si užili více z vedlejších dějových linek a prozkoumali i dobrodružství spolužaček.

V rámci aspoň vytvoření minimálního konfliktu je tu v hrudní oblasti vyvinutější sestra Yuu, která je studentskou prezidentkou a ve chvilkách volna slídí, zda naše dvě holky nedělají nějaké prostopášnosti. Důkazy nemá, ale od začátku je podezřívá, že jsou něco víc než je dobré kamarádky. Ale naštěstí nic opět nejde do nějakého extrému, takže se nejedná o nějakou stíhačku, co by vás štvala. Navíc je trošku motovidlo, takže je s ní sranda. Aniž bych něco prozrazoval, tak v pozdějších epizodách je pak strůjkyní dalšího dramatu, který mi přišel v kontextu seriálu docela zbytečný.

Yuu Sonoda: Let’s get just as nervous as we were before.

Krom příběhu a vlastních charakterů je tu pak ještě element humoru a ten je bohužel docela labilní no. Netvrdím, že jsou všechny vtípky špatné, ale ve finále se to nebezpečně přibližuje hranici 100%. Je tu tuna klišé srandiček, které jste slyšeli či viděli jinde minimálně stokrát. A aby vám to nebylo líto, tak ještě mají nepříjemnou tendenci se v seriálu opakovat do zblbnutí.

Ono je trošku divné zmínit fan service u seriálu s podobnou tématikou, ale pokud se na seriál kouknete, tak pochopíte, že z nějakého důvodu se tu opravdu někdo podle mě zbláznil. Celý seriál beru, že hraje parádně na notu romantiky a nevinnosti mládí a pak najednou nějaký génius vám udělá změnu pohledu na X sekund na hopsající kozenky či boky slečen. A to úplně náhodně, kdykoliv a kdekoliv. Totálně to nedává smysl a úplně z toho doutná smradlavý mrak trapnosti a otravnosti. Po každé, kdy někdo dostal ten úžasný nápad přizabít nějakou scénou nesmyslnou změnou hledáčku kamery, tak jsem si jen říkal proč?.

Technické zpracování není žádný extra zázrak, ale spíš jsou slabší animace, než čistá vizuální stránka. Barvy jsou veselé, dá se říct ruku v ruce s náladou celého seriálu. Je tu hodně grafických hrátek při přechodu mezi scénami. Hudebně je to slabší, ale znělky jsou hodně vydařené.

Haruka Takayama: You know, if you study while kissing, I thought you might remember better.

Sakura Trick pro mě ve finále bylo docela zklamáním. Ač je seriál postaven na solidních základech, tak příběh je na můj vkus až moc řídký, vtípky nefungují, jak mají, a i pomalé tempo občas působí lehce jako prášky na spaní. Přitom prostor věnovaný některým vedlejším postavám je paradoxně nedostatečný. Ale pokud vám ke štěstí stačí pusinkující slečny, tak zkuste. Tentokrát opravdu nejde o klamavou reklamu.