My Love Story!!

Název tohodle seriálu nenechá nikoho na pochybách o čem to tak asi je. Ano, randění na střední škole těžce v japonským stylu a v tomhle případě ještě pomalejší než je zvykem. Pravděpodobně by seriál potřeboval tak 500 - 1000 dílů, aby se dostal k aktivitám zahrnující manipulace se spodním prádlem.

V hlavní roli tu máme středoškoláka Takeo Gouda, kterej je v prvním ročníku. I přes to se opravdu v davu neztratí. Za to může jeho tělesná konstituce - řekněme něco jako 220cm, 120kg maník. A prostě všeobecně vzato byste ho neplácli na obálku módního magazínu. Takže mezi slečnama vlny mrknání nevyvolává, ale díky svý kamarádský povaze se těší velký oblibě mezi spolužákama. Ač je to takovej něžněj barbar, tak když je potřeba tak si svojí nohou velikosti Yetiho bez problémů dupne.

Jeho největší kamarád je Makoto Sunakawa. Je v podstatě všechno, co není Takeo. Zadumanej intelektuál, hezounek, po kterým letěj nejen spolužačky, ale v podstatě všechny věkový kategorie až po babičky. Přesto každý rychle a bez okolků naznačí, že nemá zájem. Neděláto to proto, že by z toho měl nějaký sadistický vnitřní potěšení a zapisoval si do deníčko skóre, ale prostě a jednoduše má rád svůj klídek.

Takeo: I have no idea what you really want, what you’re really thinking, or what the right thing to do really is. But I’m your friend. Let me stay.

Když Takeo a Suna takhle jednou cestujou do školy, tak utnou prasácký myšlenky jednoho perverzáka ve vlaku a zachráněj tak nebohou květinku Rinko. Pro malou drobnou Rinko je tahle nepříjemná epizoda začátkem něčeho hezkýho a zakouká se, světe div se, do Takea. To je samozřejmě zajímavej zvrat událostí, kterej je zdrojem vtipnejch nedorozuměních. Ale po pár epizodách máme jasno, že tenhle seriál bude o vztahu Takeo a Rinko.

Jak již jsem naznačil v úvodu, tempo budování vztahu našich dvou hrdinů je pomaloučký. Na střední škole se to dá tak trošku čekat, ale občas se neudržíte a plácnete se do čela o desku dubovýho stolu. To že seriál potřebuje dvě sezóny k tomu, aby se Takeo odvážil oslovit svojí drobnou přítelkyni křestním jménem už bylo trošku moc. Ono svým způsobem je člověk samozřejmě rád, že nedošlo k ničemu fyzickýmu, protože vzhledem k rozdílu jejich tělesnejch proporcí, bychom asi Rinko vídali zbytek série na JIPce.

Makoto: Studying is for people to get the knowledge they need to not screw up in life.

Příběh samotnej je dost přímočarej, na konci seriálu jsme v podstatě na stejným bodě jak na začátku. Jednotlivý zápletky na mě působej samoúčelně. Je to ve stylu, teď si potřebujem odškrtnout žárlivost ze seznamu témat. Takže tam přihodíme nějakou postavu a až se vše pořeší, tak ji zas hodíme stranou a zapomeneme na ní.

I drobný klacky házený do cesty, prostě nezapálej ani liliputánskejch ohníček pidi konfliktu či dramatický situace. Vztah Takeo a Rinko je idylickej nejen z jejich pohledu, ale i při pohledu zvenčí. Většina anime romantickej komedií je o tom, že je to o okukování a naše dvojka je ve vztahu až ke konci či dokonce až při poslední epizodě. Tady začnem rovnou vztahem, tak by člověk čekal nějaký ty trable v ráji (speciálně na začátku vztahu to je klasika), ale tady nic… prd… ticho po pěšině… budhistickej mnich s roubíkem. Rinko mu přinese dalšího dortíka a Takeo je v sedmým nebi. Tečka.

Příběh je tak opravdu hlavně o našem párečku a k tomu sekunduje Sunakawa, kterej tu a tam pomůže radou. Přijemným prvkem seriálu jsou pak flashbacky z dětství Takeo a Suna. Ty jsou povedený a představěj nám hlavní postavy líp než aktuální dění.

Takeo: People are born into this world. And people are taken from this world.

Další kladný bodíky seriál získává díky humoru. Jelikož Takeo vyčnívá z davy jak sumista na třídním srazu baletek, tak většina komediálních scén je založena na tom jak vypadá. To nemusí znít jako moc, ale i přes určitou repetitivnost, to i vcelku funguje.

Technická stránka seriálu je průměrná. Animace, zvuková stránka, namluvení i hudba - nic z toho nevyčnívá z vod průměru. A pokud mrknete na obrázky okolo, tak jo - design jednotlivejch postav je trošku podivnej. Hlavně Takeo, kde nestačí, že je vysokej, ale proč mu neudělat obočí velikosti kartáčů na boty a rtům dát objem jak po 50 injekcích botulotoxinu, že?

Makoto: Just because someone’s friends with a nice person doesn’t mean they’re nice, too. Sometimes they’re friends because the person’s nice enough to have them.

Mám dojem, že tomuhle seriálu nejvíc paradoxně uškodila existence druhý sezóny, kdy i těm s růžovejma brejličkama prostě začnou vadit zřejmý problémy tohodle dílka. I přes to je to docela zábavná jízda, kterou bych ale nedoporučil všem.

Ale Takeo je docela veselá kopa. Tak mu dejte šanci. A pokud jste fanoušek či fanynka cukrovinek, tak to dejte každopádně.