KonoSuba - God's Blessing on This Wonderful World!

Na západě velmi oblíbená série, která roztřásla bříška smíchem nejednomu fanouškovi. A ač z Isekai žánru se to na nás valí jak děti na laskominy a mnoho z nich se tu lépe a tu hůře pokoušejí o raritní věc zvanou humor, tak KonoSuba se v té záplavě nemusí za nic stydět a je zlatým etalonem, co se týče vtipného seriálu z fantasy světa.

To že seriál klade důraz hlavně na vtipnou složku je nám jasné hned od začátku. V hlavní roli tu máme maníka, co se jmenuje Kazuma a je kovaným Hikikomori. Je v podstatě osmým divem světa a přilehlého vesmíru, že se na jednom ze svých sporadických výletů do reálného světa pokusí o hrdinský čin při záchraně dívčiny v nouzi. Tato událost se ovšem nezapíše do análů dobrých skutků, ale spíš si vyslouží Darwinovu cenu jako jedna z nejstupidnějších smrtí v dějinách lidstva. Což vám lehce zkazí den, ale pozor, blýská se na lepší časy. Zvláště v momentě, kdy se Kazuma seznámí s bohyní, co se jmenuje Aqua.

Tohle ztřeštěné stvoření mu dá možnost reinkarnace ve zvláštním RPG světě, kde potřebuje jeden Král Démonů dostat řádně přes prsty. A tak naše dvojka vytvoří mimořádně silné duo. Speciálně na poli demence a retardace. V tento moment vám dojde, že to zde není jen o humoru, ale i silné parodii. Seriál si dělá srandičky z otaku kultury, kterou hrdě zastupuje Kazuma. Ale vlastně i z RPG žánru jako takového. A jde na to docela chytře, protože když chcete něco parodovat, tak to musíte umět první podat v čisté a úplné podobě. A musím říct, že co sem měl zatím tu čest, tak seriál dodržuje asi nejlépe pravidla RPG žánru. Máme tu všechno… od systému guild, hierarchie questů, rozdělování skillpointů až po slušný bestiář různorodých potvůrek na zabití.

Darkness: Just imagining a pack of wild beasts making a mess of me…

Naše dvojka spolupracuje spolu tak trošku z nouze. Aqua je sice papírově mocná bohyně a ano, občas se jí něco povede. Ale bohužel ve většině případů je naprosto k ničemu a působí spíš jako atraktivní maskot. No minimálně to vypadá, že si nevylepšuje hrudník vycpávkami a není fanynkou spodního prádla. Ale má to svoje kouzlo. A tím nemyslím momenty, kdy Aqua leze po žebříku. Nedá se tomu prostě upřít fakt, že je docela roztomilé sledovat ty naše trubky, jak se i přesto snaží zlepšit svojí situaci ve světě, kde jako v našem platí, že bez peněz do krčmy nelez. I přes epickou smůlu na každém kroku se postupně jejich životní standard nakonec lehounce zvedne.

Příběh se rozjede na větší otáčky v okamžiku, kdy založí vlastní guildu. Jejich nové přírůstky se k nim náramně hodí, protože mají jednu klíčovou vlastnost. Jsou to taky absolutní trubky. První holkou na holení je Megumin. Kouzelnice, co se totálně zaláskovala do explozivních kouzel a to tak, že v RPG hantýrce do nich nasypala všechny svoje skillpointy. V praxi to znamená, že dokáže odpálit denně jedno kouzlo, které si nezadá s lehčí apokalypsou, ale díky nulové stamině se pak roztomile odporoučí do stavu, které připomíná koma.

Další holka je Darkness (nebo pokud jste hodně odvážní, můžete ji oslovit jejím reálným jménem Lalatina). Ta podobně jako Megumin vyniká v ofenzivě, ale má to taky jeden zásadní háček. Holka zapomněla na přesnost, takže ač se elegantně ohání svým velkým mečem, tak se netrefí do vrat od stodoly z půl metru. Každopádně je s ní taky dost sranda, protože je to kovaná masochistka. Pokud jste zhýralý týpek, jehož koníčky obnáší alkohol, ženy (všechny, krom té, co máte doma) a gamblerství, tak jí pošlete Valentinku. A pokud se mega zadlužíte a ke splácení dluhu byste Darkness donutili k prostituci? Tak jí rovnou požádejte o ruku, protože při tý představě bude nadrženě hýkat jako Maková panenka na náklaďáku pašující zásilku opia.

Megumin: You’ve come to understand the path of explosions, Kazuma.

Je vám jasné, že při takhle vypečená sestavě, je opravdu k vtipným scénkám pár krůčků. A v tomto ohledu se seriálu daří. Bohužel v ostatních aspektech to trošku začne skřípat. Hlavní mise, která by měla vést k likvidaci Krále Démonů upadá dost do pozadí. Ač to i ze začátku vypadalo lehce pofidérně, tak brzo vám bude jasné, že o tomhle seriál moc nebude. Dále příběh od počátku táhne jeden motiv a to že protagonisté pracují na zlepšení svojí situace. Ať je to vyřešení problému bydlení (stodola není moc luxusním zařízením), výbavy (parodií na meč potvůrky moc nevystrašíte) či základních potřeb jako jídla a pití. A je prostě satisfakcí vidět, že při všech těch trotlovinách ve finále nějakou tu kačku přeci jen vydělají a ten kus žvance si koupí. I přesto, že v mnoha případech jejich mise připomínají spartakiádu klaunů. Jestli to tak můžu říct, tak ve většině případů splní misi díky stupiditě a tuně… tuně štěstí. Ano, myšlení je přeceňovanou komoditou.

V okamžiku, kdy se dostane naše guilda konečně do stabilizovaného stavu, tak tím zároveň ztratíme i hlavního tahouna děje. A seriál občas připomíná potulování slepce ve slušně zasekaném labyrintu. Ač první sezóna je ještě vcelku čistá jízda, která dobře odsýpá. Tak druhá mě docela zklamala. A možná bych i překoukl, že tempo šlo lehounce do kytek, ale kamenem úrazu je prostředek, který byl zvolen, jak z toho všeho vybruslit. Ano, zvedněte sukně, sundejte kalhoty, přichází záchrana v podobě fan service.

Ono to samozřejmě není tak velké překvapení, pokud vezmeme k úvahu, že Kazuma zapracoval na svém zlodějském umu, ale v reálu se mu povede kouzlem ukrást jen kalhotky kolemjdoucích slečen. Lalatina je samozřejmě kapitolou sama pro sebe, ta se chce při každé mele obětovat a v případě, te by ji nepřátelé připravili jako bonus nějaké to mučeníčko, tak jí zablýskají očka a zapne stopky. Takže sexuálních vtípků tu máme tunu. A dokud sem se hihňal, tak proč ne. Ale speciálně v druhé sezóně to až moc často sklouzne do docela nevkusných scének, u kterých se zasměje tak maximálně puberťák, co spočítá počet svých neuronů na prstech jedné ruky (ok, trošku přeháním). Přes to všechno je stále překvapivé, že seriál ani v nejmenší nehraje do karet harémovek.

Aqua: Eris pads her chest!

Další překvapení je v oblasti postav. Jako naše hlavní čtyřka je v pohodě, táhnou otěže děje slušně do slibných dálek. Ale krom nich (i při slušném zaplnění světa) už nikdo moc nezaujme. Jako hodně z nich simuluje NPC postavy, takže je naprosto v pořádku, že se nekonají psychologické kouzla a postavy nemají hloubku. Ale co ten zbytek? Většina z nich se jen mihne dějem, udělá drobný vtípek či zemře stupidní smrtí. Při dvou sezónách bych čekal mnohem víc.

Alespoň technické zpracování je na slušné úrovni. Dobře znějící soundtrack, fajn animace a speciálně namluvení postav je neskutečnou potěchou pro uši. Je z toho úplně cítit, jak se celá partička při nahrávání hlasů bavila. Ve druhé sezóně je trošku cítit, že kvalita šla dolů v určitých aspektech (hlavně animace). Krom výše zmíněného lechtivějšího tónu ve vyšší koncentraci je z toho cítit trošku ždímaní starého hadru na podlahu. Některé legrácky už nejsou moc legrační a působí vynuceně. Skoro neexistující příběh z první sezóny se zde vypařil do ztracena jako prd ve vířivce. Přesto, pokud vás bavila první sezóna, tak ani druhá nebude vůbec špatná. Takže se nebojte.

Kazuma: Damn it all! This girl is completely hopeless!

Jedna z nejlepších komedií z fantasy světa, co jsem měl tu čest vidět. Záleží na vašem vkusu, ale pokud vám zdejší humor sedne, tak vás čeká báječná jízda, kdy se budete hihňat jak školačka na kolotoči. Ano, fan service je tu trošku přes míru (speciálně pokud si dáte OVA), ale pokud nemáte vyloženě alergii na tento aspekt anime, tak nebude problém. Většina fórků je vtipných, nevkusnost nehraje prim. Takže 3… 2… 1… EXPLOSION!

V roce 2019 budeme obšťastněny dalším přírůstkem v podobě filmu. Tak si držte klobouky (a kalhotky)!