Dragon Pilot: Hisone and Masotan

Akiko Waba pravděpodobně operoval za hluboké tmy, silné vichřice a útoku mlsných a notně hladových kobylek, když psal scénář k Hisone to Maso-tan. Jinak si nedovedu představit, jak jinak by mohl vzniknout tak zmatený scénář k seriálu. A ani bych se nijak zvlášť nedivil, kdyby se mu do toho přimíchalo i pár stránek z účtenek z čistírny a slevový leták z Alberta, které bez přemýšlení opsal. Ano, je to trošku zmatek, ale zbytek je v podstatě zase dost úžasný.

Seriál se odehrává opět v gumáckém prostředí a konkrétně je to tentokrát vojenské letectvo. A aby to bylo trošku zajímavější, tak ehm… do toho přimícháme draky. A teď nemám na mysli, že si jednotka namaluje pod kokpit draka jako symbol toho jak jsou ostřílení střelci, ale prostě klasického fantasy dráčka. Přesně takové, co běhali Tolkienovi po zahradě. Zdrobnělinu používám záměrně, protože první věc, co vám tady dá facku přes oči, je grafické zpracování celého seriálu. Je to taková zjednodušená kresba hraničící až s karikaturou, která tomu všemu dodává neskutečné kouzlo roztomilosti. Při pohledu na statické obrázky se vám to nemusí až tak zamlouval, ale v pohybu má vše úžasný náboj a dynamiku.

I díky vizuálnímu zpracování se dá předpokládat, že seriál bude trošku odlehčený a přesně tak tomu je. Minimálně tak do půlky seriálu. Hlavní prim hraje nováček na základně a zároveň naše hlavní protagonistka Hisone Amakasu. Ta má neskutečně zábavnou povahu, takový hrom do police a co na jazyku, to v éteru při živém vysílání. Myslím, že je fyzicky nemožné si její postavu nezamilovat. Ostatní postavičky už takové terno nejsou. Jsou fajn, ale většina má uťáplejší náturu, takže v živelnosti Hisone může konkurovat tak maximálně zlá holka Nao.

Hisone Amakasu: A slug without a shell is too easily squished be a high school girl.

Samozřejmě tu máme i klasické armádní stíhačky a tam dominují mužští vojáci. Pouze v dračí sekci je to genderově otočené. Pokud netušíte, jak se s draky létá, tak zapomeňte na ostatní filmy a seriály, protože zde doslova drak slečnu spolkne a ta pak let ovládá z jeho útrob. Ehm. No minimálně má tedy speciální uniformu, aby ji žaludeční šťávy neproměnily na kaši. A za druhé jsou draci evidentně, co se týče kultury, na dostatečné výši, že nejenže baští jen japonské vojandy, ale dokonce i mezi nimi si hnidopišsky vybírají. Pokud k tomu připočteme, že jejich nejoblíbenější dobrotou jsou mobilní telefony, tak si rozhodně nežijí špatně.

Takže seriál se odvíjí v takovým tom klasickém stylu, který bychom čekali. Holky se účastní cvičení, snaží se vetřít do přízně draků, aby je mohli pilotovat, a samozřejmě po těžkém dnu přichází čas na relax u dobrého jídla a pití s nějakým tím obsahem alkoholu. Samozřejmostí jsou pak opičárny, které holky provádějí na základně. A dokonce tu máme i nějakou tu romantiku, pokud do toho počítáte i vyznání, ve kterém padne něžné slovíčko fuck buddy (mě osobně scénka rozesmála a potěšila, že se občas v anime kolem horké kaše nechodí).

Bohužel ač evidentně pojato jako seriál, který mají táhnout postavy, tak se brzo ukáží nedostatky toho přístupu. Sice je pozitivní, že většina ostatních charakterů je docela při zemi a působí tak dost realisticky. Na druhou stranu tomu pak chybí šťáva, nějaké to vzrušení. Například mi bylo jasné, že přijde epizoda věnovaná cvičení v terénu. Dokonce měla slušné ambice stát se jakousi hrou o přežití. Bohužel nakonec realizace tak úžasná nebyla a to je v podstatě problém s celým seriálem, že tomu chybí nějaký smysl, vývoj či existence motivu, proč vůbec existuje podobná jednotka a co tam všichni celé dny dělají.

Nao Kaizaki: It’s amazing how easily you piss me off.

A když se nad tím lehce zamyslíte, tak bohužel… ne, nedává to smysl. Jasně Hisone se skamarádí s dráčkem, kterého pojmenuje Masotan. A jejich přátelství je sranda sledovat. A proslulé olizovací scény jsou tak neskutečně roztomilé, že mám dojem, že jen kvůli nim jsem seriálu zvedl hodnocení minimálně o jedničku. Bohužel smysl to nemá tak jako tak. Draci mají teoreticky o trošku vyšší manévrovatelnost, ale když to hodíme na papír, tak nevýhody pro armádu jsou naprosto zdrcující. Draci jsou nevypočítatelní, v průběhu seriálu provedou takových průserů, které se pak snaží holky zflikovat, že to není vůbec hezké. A asi asi umíte představit, jaký má názor armáda na jednotlivce, kteří tupě neposlouchají rozkazy.

Bohužel je to takové štěstí v neštěstí, když se seriál najednou rozhoupe a najede na cestu k odpovězení otázky, proč tady probíhá celá ta šaráda s dráčky, tak se ukáže, že to není ve finále taková výhra. Celá odpověď se tu točí kolem mysticismu, i když to ve finále připomíná spíš živelnou pohromu z katastrofických filmů. A záleží na vašich preferencích, ale v okamžiku, kdy seriál přehodí výhybku, tak za mě šla dolů i kvalita celého toho snažení na obrazovce. Sice na jednu stranu mohu autora scénáře poplácat po zádech a naleštit mu tenisky, protože se opravdu snažil, až mu naběhla žilka na čele, všemu tomu dát smysl a dokonce tunu mini příběhů a odboček z první půlky zakomponovat i do druhé. Dokonce se to povedlo třeba i s tou romantikou, na co už musíte být flikovač z vyšší flikovací.

Ale ve finále jsem z toho měl rozpačitý dojem. První půlka v tempu slice of life sice nedávala žádné odpovědi, ale dobře jsem se bavil. Druhá půlka na to šla naopak, ale jako celek to pak na mě působilo lehce celé přitažené za dračí uši. Stručně řečeno, celý ten příběh a odpověď na otázku proč byla trošku demence.

Eru Hoshino: I wouldn’t mind being your fuck buddy.

Takže zakopaný dikobraz je v tom, že výsledný Taj Mahal představující velké finále není postaven na moc solidních základech. A díky tomu celý seriál vyznívá lehounce bezradně. Přesto jako celek vše pořád funguje v rámci možností dobře. Grafické zpracování nechá vaše kukadla přilepené na televizi jak vteřinové lepidlo, mnoho témat je výborně zpracovaných a vše ty problémy okolo přátelství, osamělosti, snech či romantického cukrování jsou napsány fajn. Je docela zábavné se setkat s draky ve více odlehčené podobě, kdy působí v podstatě jako roztomilí ňoumové.

Seriál je neskutečnou rozmanitou směskou různých motivů. Ani vás moc nenakrkne, že většinu jste už někde viděli. Naštěstí pořád z Hisone to Maso-tan vane ten správný čerstvý vítr originality. Takže ač se nám tu místy nedaří a zaškobrtnutí je tu více než v tradiční gag komedii Laurela a Hardyho, tak je to stále hodně zábavná jízda.

Hisone Amakasu: Why does it feel like I’ve made this nice mood between me and this mysterious life form?

Pokud máte chuť na vysoce originální směsku stylů, tak je seriál dobrou volbou. No řekněte, nejste alespoň lehce zvědaví jak probíhá militaristická slice of life s fantasy dráčky? Nebo máte chuť si vyzkoušet grafické zpracování, které se trošku vymyká vyježděným kolejím? Tak si připravte pár starých mobilů jako pamlsky a hurá na to!