A Lull in the Sea

Tenhle seriál má všechny dílky skládačky na správným místě. Opravdu impresivní kvalita animací, hudby, charakterů, … Škoda, že vše má jeden dost zásadní háček - hodně dlouho jsem se tak nenudil. Je to prostě klasická materializace naleštěnýho bobku.

Nenechte se zmást, ale tenhle seriál nám přináší na první pohled velmi zajímavej svět, kdy se neplácáme znuděně jen na pevnině, ale existuje i svět pod hladinou moří a oceánů, kde si spokojeně vegetujou lidičky, kterejm by Darwin vesele zatleskal, protože evolučně jsou přizpůsobeny pro přesně tenhle život. Nemusej se tahat s potápěčskejma bombama, ale dejchaj přirozeně. Jako bonus nemaj zvlášť problém skotačit i po souši. Na pokožce maj speciální vrstvu a pokud ji tu a tam pokropěj vodou, tak jsou v podstatě ok.

Zajimavý světy mě vždycky fascinujou, takže si asi říkáte, kde je sakra háček. Mno hlavní problém v tomhle případě je, že život pod hladinou je neskutečně nerealistickej. Nevím, zda pod hladinou působí extrémně silný lobby architektů, ale selskej rozum velí, že vaše podvodní vesnička nemusí mít všude samý schody, když můžete jednoduše plavat. Situace v tomhle seriálu je přesně opačná.

Hikari Sakishima: I was different, even a bit creepy.

To ještě není tak hrozný, ale když uvidíte, jak podvodní obyvatelé vesele baštěj nudle a pak si daj čaj jakoby se nechumelilo, tak opravdu máte sto chutí nakoupit autorům seriálu ploutve a plavecký brejle a ať si zkusej zapotápět a při tom vychutnat svojí oblíbenou polívku. Pokud přejmejšlíte, co vodní proudy dělat se sukýnkama školních uniforem, tak tohle je jedinej okamžik, kdy nerealističnost kvituju, jelikož seriál neblbne s fan service. A to je dobře, protože melodramatu tu máme tolik, až se vám bude kouřit za ušiskama.

Hlavní téma seriálu asi jednoduše odhadnete už v tenhle moment - naši podvodní přátelé navštěvujou školu na povrchu, takže je jasný, že to nepůjde tak úplně jednoduše. Nějaký to xenofobní pošťuchování, pak naopak i nějaký to romantický pokukování. Problém je, že autoři pravděpodobně úplně nepochopili zákonitosti romantickýho žánru.

Pokud nastavíte imaginární partnerský dvojky mezi všema postavama (a díky bohu, že tu není yuri párování, protože pak už by se v tom nevyznal ani Einstein), tak musí mít alespoň jedna dvojka (fakt by mi stačila jediná) nějakou budoucnost. Zde vždy jeden z párečku pokukuje po někom jiným. Takže tu máme klasický melodramatický plácaní se na jednom místě, žádnej vývoj a tunu trapnejch dialogů. A pokud vám to stále nepřijde tak špatný, tak jako bonus je hlavní postava Hikari ukřičenej fracek, z kterýho budete mít vlastní extrementy ve tvaru lego kostek.

Tsumugu Kihara: No, I still think that you’re in love with me.

Romantická složka nám bude probublávat celým seriálem, ale vzhledem k tomu, že skoro žádnej vztah nemá šanci skončit happy endem, tak ji můžete lehounce ignorovat. Naštěstí tu máme ještě další témata. Sice mě zamrzelo, že jsme se nedověděli v seriál moc o historii podvodních lidiček a jejich světa (protože to k tomu dost svádělo a world building je můj oblíbenej aspekt podobnejch seriálů). Naštěstí toho folklóru je tu pořád dost.

Mezi suchozemci a plaváčkama to docela jiskří a jedním z důvodu je i to, že když se někdo z podvodního světa spustí s někým na povrchu, tak přijde o ochrannou vrstvu a takříkajíc to znamená absolutní azyl. To je samozřejmě věc, která posílá demografickejch vývoj pod hladinou do pěkně ošklivejch a červenejch čísel. A samozřejmě tu máme na talíři i tenhle případ, naštěstí to je jedna z dramatickejch situací v seriálu, která je pojmutá fajn. Škoda, že jde o rodinu Hikari, takže to máme prokládaný jeho kvičením.

Miuna Shiodome: I heard that people who like grade school girls are called “dollicons”.

Krom technickýho zpracování jsou tu naštěstí další věci, co jsou fajn. Ač Hikari je dost na pěst, tak další tuna postaviček je super. Vzhledem k docela velkýmu zástupu postav v seriálu si pravděpodobně vybere každej pár oblíbenejch.

Nesmím ovšem zapomenout na jednu důležitou věc. Seriál můžeme rozseknout nožem na dvě půlky a bohužel to není úplně chirurgickejch řez. Pravděpodobně budete velmi slušně vykulený když začne část 2, protože zažijete docela slušnej skok v čase. Takže postavy nám o pár let zestárnou. A protože první část má dost nekonzistentní děj protkanej často stupidníma vztahovejma tahanicema, tak časovej skok moc ději nepomůže. Seriál se tváří skoro, jak kdyby se nic nestalo, nový události nám vyskakujou skoro náhodně, bez vysvětlení a ve finále máte pocit, že závěr celýho seriálu zní jako ohromný oddechnutí autorů, protože už nevěděli, co s tím vším tím bordelem dělat, a pěkně to zalepili happy endem. Tečka. Šmitec.

Uroko: How dare you trap me in such a small space?

Tohle je seriál, co by mě měl dost bavit… alespoň papírově. Objektivně je to furt slušná jízda, technická stránka vás ve finále nutí koukat dál a dál, hodně charakterů si zamilujete… starý legendy a folklór maj vždycky svoje nezaměnitelný kouzlo. Otázka je… k čemu to všechno je, když se ve finále jednoduše často málem unudíte k smrti. Škoda no.